Korek

Champagner werden grundsätzlich nur mit besten Natur Korken ausgestattet.

Der Kork stammt prinzipiell aus Spanien, Portugal und dem westlichen Mittelmeerraum. Aus Sicht der Botaniker stellt Kork die Borke der bis zu 350 Jahre alten Korkeiche (Quercus suber) dar

Duby se poprvé loupou zhruba po 25 letech. Tento korek však není vhodný pro výrobu zátek na láhve. Má totiž nečistou vůni a chuť. Teprve po osmi až patnácti letech se z korkového dubu vyrobí vhodný korek, který se pak skladuje ještě asi 9 měsíců. Kvalitu korku lze vizuálně posoudit podle počtu a velikosti pórů: Čím větší póry, tím horší kvalita.

Ein Champagnerkorken ist von der Form her im Ursprung zylindrisch wie ein normaler Weinkorken, jedoch ca. drei Zentimeter im Durchmesser. Das Korkgewebe ist dicht mit Zellen gepackt, welche Wasser abweisend, mit Luft gefüllt und und elastisch sind. Ein Vierbacken-Korkschloß quetscht den Korken auf etwa zwei Zentimeter zusammen. Daraufhin wird der Korken mechanisch ca. zwei Zentimeter tief in den Flaschenhals eingeführt. Die darauf folgende Ausdehnung sorgt für besonders Wasser abweisende Dichte im Flaschenhals. Diese einmaligen Qualitäten des Korken sind ideal für den Verschluss des Šampaňské, da es nicht nur um die Feuchtigkeit geht, sondern auch um den Schutz gegen das Entweichen der kostbaren Kohlensäure. Ergänzend erhält der Champagnerkorken eine kleine ‚Metallkappe‘ (Plaque). Diese schützt den Korken vor einem Einschneiden durch den Draht. Daraufhin wird das zusätzlich sichernde, traditionelle Drahtkörbchen angebracht.

Korek se často stává obětním beránkem za jiné vady vína způsobené samotným vínem nebo jeho nesprávným skladováním. Ve skutečnosti však korek může být někdy viníkem, který způsobuje korkton. Jedním z důvodů je, že do tkáně korku pronikají houby, které uvolňují produkty látkové výměny a vytvářejí chemický prekurzor korkonu ve víně (viz také níže "Nepřátelé korku").

Zátka pravého šampaňského musí být označena nápisem "Champagne". Ročník šampaňského musí být rovněž označen rokem výroby.

Tvar zátky otevřené láhve také prozrazuje, jak dlouho byla v láhvi:

Wenn er mit dem Fuß in die Breite geht, steckt er erst seit kurzem in der Flasche (eventuell kürzer als ein Jahr). Eine Korken dieser Art wir als Juponne bezeichnet.
* Pokud je jeho nožička úzká, pak je šampaňské starší, a bylo tedy dávno zašpuntováno. Zátka tohoto typu se nazývá Cheville.

Champagnerkorken sind generell mit zwei zusätzlichen Naturkorkscheiben am Fuß versehen (dieses Endstück wird als ‚miroir‘ bezeichnet). Diese Scheiben dienen als ergänzende Flüssigkeits- und Kohlensäurebarriere.

Světový rekord ve volném letu zátky od šampaňského je 54,18 metru (Woodbury Vineyards v americkém státě New York).

Nepřátelé korku

ObrázekVýrobci používají ke sterilizaci zátek chlór a SO². Během procesu bělení může docházet k chemickým reakcím s mikroorganismy a chlórem, které mohou způsobit vznik (nepříjemných) aromatických látek. Látka TCA (trichloranisol) je považována za hlavní příčinu pověstného korkového aroma. V průběhu času víno absorbuje tyto (nežádoucí) aromatické vlastnosti (cork taint) prostřednictvím kontaktu s postiženými zátkami. Moderní společnosti zabývající se obchodem s korkem dnes používají mimo jiné testovací systémy GC/MS (plynový chromatograf s hmotnostním spektrometrem), pomocí kterých lze zjistit i ta nejmenší množství zbytků TCA v korku. Velké i malé šampaňské domy věnují výběru nových zátek velkou pozornost. Například šampaňský dům Mumm podrobuje každou novou dodávku zátek nákladnému testu, kdy nejprve zapečetí 200 lahví těmito novými zátkami a poté je po dobu 6 týdnů skladuje. Poté je toto šampaňské otevřeno a důkladně otestováno enology domu. Pokud se u více než tří z 200 lahví objeví byť jen podezření na "korkovou vadu", je celá dodávka zátek odmítnuta.

Velmi nebezpečné jsou pro zátky také plísně, které se mohou objevit v důsledku nedostatečné sterilizace, nesprávné přepravy a/nebo nevhodného skladování zátek u vinaře. Kromě toho může plíseň později napadnout i soukromé zásoby milovníků vína, kteří buď nedodržují důležitá pravidla skladování ("například neskladovat vedle ovoce"), nebo jsou bohužel nuceni z jiných důvodů skladovat svá vína dosti nepříznivým způsobem. Naštěstí je za nepřítele plísní považován vzdálený příbuzný vína, skromný ocet.

Dalším nebezpečným nepřítelem je můra korkovka (Nemapogon cloacellus). Tato malá můra (cca 7,5 mm dlouhá) oceňuje korek jako ideální prostředí pro rozmnožování svých vajíček. Vzniklé housenky (korkový červ) se živí korkem, který pak často ztrácí pečeť (víno je bohužel většinou zničené). Kromě pohledu na samotný korek jsou známkou možného problému v tomto ohledu také drobné "korkové drobky" kolem hrdla láhve nebo na jejím dně. Naštěstí šampaňské nabízí alespoň určitou obranu proti těmto nepříjemnostem: těsný drátěný košík, kapsle i krásný alobalový uzávěr výrazně ztěžují přístup molům. Autor se také domnívá, že za určitých okolností by se v táboře měli tolerovat pavouci, kteří si mohou tuto můru oblíbit.

Korek jako talisman

Sie könnten Ihren Gästen beim Servieren eine alte Tradition vorstellen, indem Sie der Unterseite des Korkens vorsichtig einen Einschnitt zufügen, dort eine beliebige Münze einfügen und diese Kombination jemandem überreichen. Solange die Münze und der Korken vereint bleiben, bleibt laut Legende dem Empfänger auch das Glück treu.

Říká se, že když je zátka od šampaňského darována dámě, musí s ní pod polštářem strávit pouze tři noci, než se jí začne zdát o muži, kterého si nakonec vezme!

 

 

Zpět na lexikon a slovníček pojmů | Du warst hier: Korken