Historie šampaňského, nejušlechtilejšího ze všech šumivých vín
V Šampaňské víno se pěstuje již od 4. století. V té době však nikdo netušil, že exkluzivní nápoj bude jednou utvářet obraz tohoto regionu. Díky své výhodné poloze v srdci Evropy se Champagne v raném středověku rychle stala živým obchodním centrem. Díky tomu si kvalitní vína z tohoto regionu získala dobrou pověst i za hranicemi Francie. Víno se těšilo velké oblibě mezi evropskými šlechtickými rody a Ludvík XIV. z něj udělal své domácí víno, čímž zahájil trend. Přibližně do roku 1650 však šlo většinou o tichá vína. Byli to Angličané, kdo si vynutil pěnu vína. Vyvinul se z toho zvyk dodávat vínu živost a perlivost pomocí skořice, hřebíčku, cukru a melasy). Obyvatele Champagne by nikdy nenapadlo přidávat do vína tak zvláštní přísady.
Bendiktinští mniši jako Dom Pérignon a Frère Jean Oudart nakonec rozhodujícím způsobem zdokonalili metody výroby šampaňského. Původní ambicí Dom Pérignon bylo dát vínu z oblasti Champagne jedinečnou kvalitu díky šikovnému míchání hroznů. Dom Pérignon a jeho současníci přitom rozhodně neměli zájem dát vínu perlivé bublinky. Spíše ho dráždilo mírné bublání, které u některých vín pozoroval ve své funkci sklepmistra a které považoval za vadu.